czech english Na webu naleznete 103 991 fotek a 601 videí.
kalendář
leden 18
po
út
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
krátké zprávy

Velikonoční soustředění
Přidejte se k nám na Velikonočním soustředění v Zákupech nedaleko od České Lípy a zažijte spoustu nevšedních zážitků včetně pondělní pomlázky. Informace ZDE. Postupně budeme zveřejňovat seznam účastníků.

Domácí příprava na zkoušky?
Zoušky se blíží a vy můžete trénovat doma. Například začátečníci trénink základních technik. Vyšší stupně podle svého pásku

Zkoušky na vyšší stupně
Ve čtvrtek 25. ledna proběhnout v ZŠ Vybíralova letošní první zkoušky na vyšší technické stupně. Ve všech našich tělocvičnách před tím budou přezkoušení. Termíny najdete v plánu akcí.

Sobotní tréninky
budou pořádány takto:
20.1. - ANO
27.1. - ANO

Přihláška do Sonkalu
Pro nové členy máme on-line přihlášku.

Buďte informováni!
Chcete vědet hned o aktualizacích na tomto webu? Zadejte svůj mail a budete mít informaci okamžite!

subscribeunsubscribe
Sledujte nás
Sledujte Sonkal prostřednictvím RSS čtečky Sledujte Sonkal na FaceBooku Sledujte Sonkal na Instagraumu Sledujte náš kanál na Youtube

Motivace v Taekwondu

TTT
  12
Motivace v Taekwondu
Martin Svitek, 15.7.2015 – Časy se mění a co byla běžná intenzita tréninku před lety, je dnes už skoro extrémismus. Ale stěžování si na „dnešní generaci“ je podle mě plané a musí se přijmout realita taková jaká je a taky přijmout vlastní situaci. Už je to rok a půl, co jsem rozeslal na adresy všech škol taekwonda v ČR dotazník s prosbou, jestli by ho rozšířili dál mezi svoje žáky s praxí cvičení aspoň deset let. Záměr byl zjistit nějaká moudra, kolik je vlastně potřeba cvičit, aby se člověk stále zlepšoval. V ekonomii (které rozumím podobně jako stavbě vesmírných raket) se prý popisuje Paretovo pravidlo, které zjednodušeně říká, že 80% důsledků pramení z 20% příčin. A já tak nějak doufám, že to může být pravidlo téměř univerzální a platit i pro bojovky. Abychom si rozuměli, je mi jasné, že pro to, aby se člověk stal například legendou sportovního taekwonda, nestačí cvičit trochu. Chtěl jsem tedy zjistit, jak málo stačí cvičit, aby se člověk pořád zlepšoval.

Jak už to tak bývá, moje očekávání bylo veliké, doufal jsem v hromadu odpovědí, jasné výstupy a instantní moudrost. Výsledek byl takový, že odpovědí se sešlo 9 a daly mi spíš materiál k přemýšlení a vděk těm, kteří odpověděli. Inspirován těmi několika málo a vlastním přemýšlením jsem napsal úvahu na téma motivace v taekwondu po 10+ letech cvičení, kterou si můžete přečíst níže. Budu vděčný za váš vlastní názor v diskusi (a na názor nemusíte cvičit deset let ;o) ) .

Aby tu přece jen byla troška statistiky, tak průměrný respondent byl 31 let starý, cvičil 16 let, měl III. Dan a nejpravděpodobněji se jmenoval Petr J

Téměř každý z respondentů několik málo let cvičil téměř denně, měl jsem to taky tak. Když se na sám sebe dívám zpětně, tak to beru jako čas, kdy jsem necvičil moc moudře (trénink pořád, málo odpočinku, snaha o napodobování legend, ignorování zranění - naštěstí 20ti leté tělo regeneruje jako mutant z akčního filmu o superhrdinech i po 3 hodinách spánku). Myslím, že to souvisí i s časem, obdobím téměř dospělosti nebo mladé dospělosti, kdy člověk je už dost starý, aby Taekwondo cvičil vážně za sebe a jako student měl (nebo mohl mít) stále dost času na hromadu tréninku. Myslím taky, že z tohohle období velkého objemu tréninku člověk pak později těží, jako by natrénoval do zásoby, jeho tělo hodně zažilo. To může být doporučení 1: „Cvičte, co to jde, dokud můžete. Můžete!“

Druhou linkou, která jde z odpovědí vyčíst je vlastní nemotivace a spíše jen udržování fyzičky cca jedné půlky respondentů a na druhé straně motivace ve smyslu, že stále je se co učit chápat a zlepšovat vnímání těla, taktiku, schopnost tvořit sílu v technice – a tato motivace plyne z učení se od jiných i mimo oddíl, na návštěvách soustředění, v reprezentaci, od zkušených instruktorů. Tedy možné druhé doporučení: když máte za sebou období „hromotluckého“ mladického tréninku a motivace začíná mizet, rozhlídněte se okolo, jistě se někde plánuje akce, která vás nakopne, kde poznáte a pochopíte nové věci i sami sebe. Pro někoho to může být daleká cesta do zahraničí, pro někoho návštěva soustředění jiného oddílu v Horní dolní, pro někoho inspirace z jiného stylu nebo pohybu.

Třetí spojnicí je motivace výukou ostatních, zaprvé radostí z toho, že pomáhám zlepšovat se jinému člověku, za druhé motivace tím, že chci být stále inspirací pro ostatní, musím cvičit, když to chci po ostatních. Tady nechci tvrdit, že chce-li si člověk udržet dlouholetou motivaci, tak musí učit. Myslím, že to tak není, jen část lidí pro to má dar a upsat se k výuce je řehole, kterou bych klidně odkládal. Tenhle bod, ať si každý přebere podle sebe, nemám na něj jasný názor. Někdy mám pocit, že někteří učí příliš brzo a mohli by ještě „sobecky“ dřít na sobě a na druhou stranu mě zas mrzí, že někteří neučí a třeba z taekwonda vymizí. Ale takový je život.

Čtvrtou opakující se myšlenkou je společenský význam Taekwonda. Radost z toho, že člověk někam patří dlouhé roky, že vidí lidi růst, že je součástí společného kolektivu od malých po dávno narozené. Myslím, že si to často neuvědomujeme, ale když si půjdou po tréninku nebo na soustředění sednout fotbalisti nebo hokejisti, tak jsou to +- stejně staří lidí, většinou jednoho pohlaví. Když si půjdou sednout Taekwondisti nebo jiní bojovníci, tak to často bývá smíšená skupina. Čím jsem starší, tím víc si toho vážím. A někdy když se bavím s podobně starými kolegy v práci, tak si uvědomuju jaký je to dar, mít možnost potkávám pravidelně někoho, kdo se narodil, když já už měl modrý pásek. Nejstarší respondent tohoto pidi výzkumu rád říká, že je vděčný za to, že ho mlaďoši stále berou mezi sebe. A věřím, že mladí jsou rádi, že mají mezi sebou obdivuhodného staršího. A tohle je část Taekwonda, která má možná větší význam, než bojové dovednosti nebo fyzická kondice (a kdo si to přebere, jakože chodit po tréninku na pivo je důležitější, než trénink, tak dostane bandae, bez jednoho nefunguje druhé).

A to je všechno, co jsem chtěl napsat. Budu rád, když do diskuse napíšete, co motivuje vás, jak moc cvičíte. Možná vašich pár vět dá motivaci někomu jinému.

PS: Děkuji všem, kteří si v lednu 2014 udělali čas na odpovědi.
Omluvte kvalitu fotografií, jsou to jen rychlomomentky na telefon a při horším světle vypadají takhle.

Martin Svitek, IV. Dan, Sonkal



Nábor do našich skupin probíhá po celý rok, jak pro děti a mládež, tak dospělé. Učíme bojové umění v jeho moderní formě - pro sport, sebeobranu, kondici i rozvoj osobnosti. Informace k náboru zde
Komentáře návštěvníků webu
Pro přidání komentáře se musíte nejprve přihlásit.
chrobi (21.9.2015 – 14:30)
Hobitovi: Zraněná ruka = kopy jako bůh.. ;o)
Hobitovi: Zraněná ruka = kopy jako bůh.. ;o)
hobbit (19.9.2015 – 10:38)
Dřív jsem taky trénoval téměř denně, jelikož jsem se chtěl hodně rychle posunout dopředu a furt jsem se hnal za vidinou toho, že budu jednou hrozně dobrej. Pak mi přišlo, že pořád stagnuju na jednom místě a nikam se nerozvíjim. Nepřestal jsem tím pádem teda trénovat, ale spíš jsem trochu změnil režim a zapojil i víc odpočinku. Taky jsem hlavně přestal mít tu vidinu budoucího úspěchu a myslim, že mě to zase posunulo o kousek dál. Hodně mě motivuje, když vidim třeba mlaďochy, který jsou teďka už v repre, jakej udělali posud dopředu. Já už teda na tom nejsem tak dobře pohybově jako oni, ale i tak mě to inspiruje a snažim se v rámci mých možností ještě trénovat nějaký nový věci, dokud to teda pořád jde. Teď mě mrzí, že kvůli špatnýmu lokti jsem to musel omezit. Ale doufám, že se to brzo spraví a budu se zase moct pustit do trochu intenzivnějšího tréninku.
Dřív jsem taky trénoval téměř denně, jelikož jsem se chtěl hodně rychle posunout dopředu a furt jsem se hnal za vidinou toho, že budu jednou hrozně dobrej. Pak mi přišlo, že pořád stagnuju na jednom místě a nikam se nerozvíjim. Nepřestal jsem tím pádem teda trénovat, ale spíš jsem trochu změnil režim a zapojil i víc odpočinku. Taky jsem hlavně přestal mít tu vidinu budoucího úspěchu a myslim, že mě to zase posunulo o kousek dál. Hodně mě motivuje, když vidim třeba mlaďochy, který jsou teďka už v repre, jakej udělali posud dopředu. Já už teda na tom nejsem tak dobře pohybově jako oni, ale i tak mě to inspiruje a snažim se v rámci mých možností ještě trénovat nějaký nový věci, dokud to teda pořád jde. Teď mě mrzí, že kvůli špatnýmu lokti jsem to musel omezit. Ale doufám, že se to brzo spraví a budu se zase moct pustit do trochu intenzivnějšího tréninku.
chrobi (28.7.2015 – 21:16)
Díky za podnětný příspěvky. Tím, že vás všechny čtyři znám celkem dobře, tak jsem za ně o to radši, že vaše tkd příběhy jsou každej jinej z více úhlů pohledu. Za sebe přidám jednu věc, asi jen pro starší. Cítím poslední dobu, že bez taekwonda to nejsem já. Už mi tak přirostlo k tělu, že tak jak je pro mě přirozený trávit čas s rodinou, s přáteli, v přírodě a užívat si kvalitní hudbu a všechny tyhle 4 věci mi pomáhají být sám sebou, tak je pro mě přirozený trávit čas pohyby z taekwonda a je to ta pátá věc, co mě dělá mnou, uzemňuje mě a nejsem to bez ní prostě já ve svý kůži. Budu se těšit na další příspěvky od dalších lidí.
Díky za podnětný příspěvky. Tím, že vás všechny čtyři znám celkem dobře, tak jsem za ně o to radši, že vaše tkd příběhy jsou každej jinej z více úhlů pohledu. Za sebe přidám jednu věc, asi jen pro starší. Cítím poslední dobu, že bez taekwonda to nejsem já. Už mi tak přirostlo k tělu, že tak jak je pro mě přirozený trávit čas s rodinou, s přáteli, v přírodě a užívat si kvalitní hudbu a všechny tyhle 4 věci mi pomáhají být sám sebou, tak je pro mě přirozený trávit čas pohyby z taekwonda a je to ta pátá věc, co mě dělá mnou, uzemňuje mě a nejsem to bez ní prostě já ve svý kůži. Budu se těšit na další příspěvky od dalších lidí.
demon (21.7.2015 – 12:02)
Díky za článek!
Kromě toho, že jsem za poslední dobu zhubl 3 kila (TKD, gym, kolo, plavání, běh), tak mě žene dopředu i tohle:
It's not about being better than someone else, it's about being better than you were the day before.
Osobně jsem rád, že jsem se po letech vrátil k TKD. A ještě jsem dotlačil zbytek rodiny :)
Díky moc všem!
Respect!
Cheers,
Mila Weitz
Díky za článek!
Kromě toho, že jsem za poslední dobu zhubl 3 kila (TKD, gym, kolo, plavání, běh), tak mě žene dopředu i tohle:
It's not about being better than someone else, it's about being better than you were the day before.
Osobně jsem rád, že jsem se po letech vrátil k TKD. A ještě jsem dotlačil zbytek rodiny
Díky moc všem!
Respect!
Cheers,
Mila Weitz
kouzelnik (20.7.2015 – 14:08)
Moc hezký článek ;).
Obecně je motivace hrozně široky pojem. Pro mě ze začátku v taekwondu byli motivací vyšší technické stupně, červení a černí pásci, a přál jsem si být dobrý jako oni. Později, když jsem se dostal na závody, tak mě obrovsky motivovaly výkony našich závodníků a reprezentantů. Jako malý kluk jsem si je natáčel a snažil se cvičit podle nich.
V současnosti pro mě je motivací neustále porážet a překonávat sám sebe. Ať už jde o závody nebo to Do v taekwondu (bojové "umění"). Velmi mě pokaždé nakopnou tréninky se zajímavými návštěvami nebo i tréninky s jinýmil lidmi (soustředění na Slovensku, Kemp s naším mistrem Hwangem, Svíťovi sobotní tréninky, Hwang Su iL seminář, repre tréninky,...)
Je zkátka moc fajn, že jsou na taekwondu, tak fajn lidi, s kterými si dáte do držky :D, a zároveň spolu supr pokecáte, zahrajete nějaký hry, někam zajdete (pizzerie, kino, bowling, paintball,..) a tak.
Na závěr...
Překonávejte sami sebe, mějte ze cvičení radost, dopřávejte radost z tréninku i ostatním, trénujte s více lidmi (i cizími) a bavte se taekwondem ;).
Moc hezký článek .
Obecně je motivace hrozně široky pojem. Pro mě ze začátku v taekwondu byli motivací vyšší technické stupně, červení a černí pásci, a přál jsem si být dobrý jako oni. Později, když jsem se dostal na závody, tak mě obrovsky motivovaly výkony našich závodníků a reprezentantů. Jako malý kluk jsem si je natáčel a snažil se cvičit podle nich.
V současnosti pro mě je motivací neustále porážet a překonávat sám sebe. Ať už jde o závody nebo to Do v taekwondu (bojové "umění"). Velmi mě pokaždé nakopnou tréninky se zajímavými návštěvami nebo i tréninky s jinýmil lidmi (soustředění na Slovensku, Kemp s naším mistrem Hwangem, Svíťovi sobotní tréninky, Hwang Su iL seminář, repre tréninky,...)
Je zkátka moc fajn, že jsou na taekwondu, tak fajn lidi, s kterými si dáte do držky , a zároveň spolu supr pokecáte, zahrajete nějaký hry, někam zajdete (pizzerie, kino, bowling, paintball,..) a tak.
Na závěr...
Překonávejte sami sebe, mějte ze cvičení radost, dopřávejte radost z tréninku i ostatním, trénujte s více lidmi (i cizími) a bavte se taekwondem .
pida (16.7.2015 – 15:18)
Mimo to, že me motivuje, že někam patřím, tak mě motivujete vy všichni...

Cvičím denně i dvakrát, tělo si prostě zvykne, ale je třeba ho poslouchat, proto jakákoli bolest zad, kloubů a starých zranění vám říká:" Kámo jasně, že jsi stroj, ale brzdi. " Poslouchejte svoje tělo a kdo cvičíte fakt často - reproši třeba, dejte si nějaký den pauzu a v ten den pauzy se pořádně a kvalitně nadlábněte. Lepší jeden den pauzy, než měsíc chodit ke Svíťovi na terapie.
Každý na tréninku máte svou slabinu a naopak zase svou výhodu. Ale ve výsledku záleží jaký jste uvnitř. Setkávám se s tím dnes a denně ve fitku. Lidem nejvíc chybí POKORA a RESPEKT! Proto se navzájem respektujte, ovládejte svoje nervy při matsogi nebo basketu (budeme ho pak hrát i častěji).

A pokud budete chtít poradit ohledně posilování nebo jídla, kdykoliv za mnou přijďte, rád každému poradím na základě svých zkušeností.

Neskutečně se s vámi všemi těším na soustředění. Na těch několik desítek litrů potu vypocených z naších těl, kterým zasmradíme tělocvičnu a tatami ;)...
Mimo to, že me motivuje, že někam patřím, tak mě motivujete vy všichni...

Cvičím denně i dvakrát, tělo si prostě zvykne, ale je třeba ho poslouchat, proto jakákoli bolest zad, kloubů a starých zranění vám říká:" Kámo jasně, že jsi stroj, ale brzdi. " Poslouchejte svoje tělo a kdo cvičíte fakt často - reproši třeba, dejte si nějaký den pauzu a v ten den pauzy se pořádně a kvalitně nadlábněte. Lepší jeden den pauzy, než měsíc chodit ke Svíťovi na terapie.
Každý na tréninku máte svou slabinu a naopak zase svou výhodu. Ale ve výsledku záleží jaký jste uvnitř. Setkávám se s tím dnes a denně ve fitku. Lidem nejvíc chybí POKORA a RESPEKT! Proto se navzájem respektujte, ovládejte svoje nervy při matsogi nebo basketu (budeme ho pak hrát i častěji).

A pokud budete chtít poradit ohledně posilování nebo jídla, kdykoliv za mnou přijďte, rád každému poradím na základě svých zkušeností.

Neskutečně se s vámi všemi těším na soustředění. Na těch několik desítek litrů potu vypocených z naších těl, kterým zasmradíme tělocvičnu a tatami ...
snablik (15.7.2015 – 11:58)
Myslím si, že i přes malý počet respondentů z toho vyplynulo to podstatné.

Mě osobně nejvíce motivuje to, že někam patřím. Ten kolektiv, to, že děláme společné akce a to, že je to skupina mladších, starších, nízkých pásků, vysokých pásků. Vždy se najde někdo, koho obdivuji a mám pak chuť se zlepšovat (a nemusí to být nějaký husťák s bůhvíjakým danem, ale může to být třeba malý žlutý pásek, který má obrovskou snahu a zájem se zlepšovat).

Další ohromnou výhodou Taekwonda je, že čím člověk cvičí déle, asi se snaží čím dál více dodržovat zásady a být celkově dobrým člověkem. To je můj názor, plynoucí z toho, že kamkoliv jsem se dostal mezi skupinu cizích Taekwondistů, ať už to bylo na soustředění na Slovensku, nebo během mého pobytu ve Skotsku, nebo soustředění u Radka Koláře - vždy mě všichni přijali bez problémů mezi sebe a poznal jsem tak spoustu nových lidí. A vše je pak příjemnější, když na závodech najednou znáte spoustu lidí, se kterými se můžete bavit.

Takže moje doporučení, jezděte na akce cizích oddílů, pokud jedete na delší dobu do zahraničí, najděte si nějaký oddíl, kam si přijdete zacvičit :)
Myslím si, že i přes malý počet respondentů z toho vyplynulo to podstatné.

Mě osobně nejvíce motivuje to, že někam patřím. Ten kolektiv, to, že děláme společné akce a to, že je to skupina mladších, starších, nízkých pásků, vysokých pásků. Vždy se najde někdo, koho obdivuji a mám pak chuť se zlepšovat (a nemusí to být nějaký husťák s bůhvíjakým danem, ale může to být třeba malý žlutý pásek, který má obrovskou snahu a zájem se zlepšovat).

Další ohromnou výhodou Taekwonda je, že čím člověk cvičí déle, asi se snaží čím dál více dodržovat zásady a být celkově dobrým člověkem. To je můj názor, plynoucí z toho, že kamkoliv jsem se dostal mezi skupinu cizích Taekwondistů, ať už to bylo na soustředění na Slovensku, nebo během mého pobytu ve Skotsku, nebo soustředění u Radka Koláře - vždy mě všichni přijali bez problémů mezi sebe a poznal jsem tak spoustu nových lidí. A vše je pak příjemnější, když na závodech najednou znáte spoustu lidí, se kterými se můžete bavit.

Takže moje doporučení, jezděte na akce cizích oddílů, pokud jedete na delší dobu do zahraničí, najděte si nějaký oddíl, kam si přijdete zacvičit
Všechny komentáře jsou již zobrazeny.
Za finanční podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy


přihlášení
Jméno
Heslo

Trvale přihlásit
Registrace   Zapomenuté heslo
minidiskuze

přidat příspěvek:

anketa
Co očekáváte od Čertovského poháru?
Zlobil(a) jsem tak mě odnesou čerti(47)
Chci medaili, ale ne z uhlí!(17)
Zasloužím si medaili, protože celý rok nezlobím!(24)
Doufám, že v ringu nepotkám čerty(19)
Snad nepotkám čerty po závodech!(12)
Taekwon-Do , bojové umění , trénink dětí a mládeže , sebeobrana , Černý Most, Petřiny , Horní Počernice , Hloubětín a Velké Přílepy
Taekwon-Do , martial art , training kids & youth , self-defense , Černý Most, Petřiny , Horní Počernice , Hlouběžín & Velké Přílepy
Copyright © 2003 – 2018, Taekwon-Do ITF Sonkal
sonkal@taekwondo.cz
img